Indonésie a Singapur

Po vcerejsim neúspěchu na mantach jsme se rozhodli nic neponechat náhodě a na skútru jsme vyrazili na manta view, což nám doporučil Jarda. Cestu jsme ale nenašli a místo toho jsme bloudili po ostrově silenyma cestama. A zase viděli kus autentické Nusy Penidy když jsme byli v udolicku, kde jistě noha bělocha nikdy nevstoupila a rozlehal se k tomu zpěv z mešity (tentokrát hezky). Neopakovatelny zážitek. Už jsme měli bloudění dost, tak jsme se vydali na crystal beach, ze které se dalo po schodech pres skálu přejít na vedlejší pláž, jinak nedostupnou. Přejít schody byl true survival, malinký kamenný schůdky, ve vysoký trávě a prodírat se větvemi. No myslela jsem, ze to nedam. Jaké bylo moje překvapení, když tam chvilku po nás dorazili dvě slečny v plavkách. Jenže byly místní, takže asi věděly, ze ti obrovští pavouci nejsou jedovatí. Plazicka ale stala zato. Obrovsky a silný vlny strikaly vysoko a když ty dvě odešly, mohla jsem v nich radit nahoře bez a vlastně i všude bez, což je v tyhle upjaty zemi zázrak. Pak jsme se přesunuli na Nusa Lembongan a ušetřili jsme 200 Kč když jsme se nechali hodit jen k mostu mezi Nusa Ceninganem a Nusa Lembongnanem. Jenže jsme usetrenych dvou stovek horce litovali, když se avizovane 3 km proměnily v 7 v paraku, zabkach a v plné polní. Potili jsme krev. Když jsme dorazili na místo, zjistili jsme, ze tu zdechl pes. Sem tam turista, koupat se není kde, ještě, ze to je pro nás jen přestupní stanice. V noci v přístavu holčičky s celovkama vybíraly z písku cervy, aby na ne jejich starší bratři mohli druhy den chytat ryby. Otevřenych je 5 restauraci a všechny mají to same. Ale je tu klid, přístavní městečko. Koupili jsme si dvoukilovou papaju, ale tentokrát už jsme vedeli jakou. Minule jsme si koupili sice krásnou, ale tak nezralou, ze se to nedalo jist. Dneska jsme si koupili trošku nahnilou, panecku, ta byla mnam. Moje kapesní Kudlička Victorinox je nejvyužívanější věcí.

Tak jsme výlet na Lombok zavrhli a místo toho pojedeme na Bali. Zustavame však ještě jednu noc na Lembonganu a uzivame si toho, ze se zde koná veliká hinduistická slavnost a město je neskutečně vyzdobené. Všichni muži mají na hlavách zvláštní šátky a jsou celí v bílém. Videli jsme paní na skútru, která si vezla na hlavě velký kos se zeleninou jako by nic. Ráno se vydavame na Island exploring a zjišťujeme, ze je tu krásný mangrovnikovy les, nicméně se dlouho nezdrzime, protože tam žerou komáři a presouvame se po visutem dřevěném mostku na Ceningan. Opustily nás při tom moje nesmrtelné žabky z Tesca za 90 Kč, které se mnou už procestovaly cely svět. Na Ceninganu jsme viděli krásné útesy, o které se tristily vlny tak, ze voda cakala metry vysoko. Bylo vedro a žádná plaz tam nebyla, tak jsme se vrátili po spojovacím mostku zpět a navštívili vyhlášenou Dream beach, ta vsak za moc nestala, neboť tam byly kameny a velice silné proudy. Na dosah vsak leží Devil Tears, a jak jsem byla unesena z útesů na Ceninganu, tak tyto byly ještě mnohem pusobivejsi a voda strikala snad 10 metrů vysoko a občas se  nam přitom vytvořila soukromá duha. Stavili jsme se na jídlo v Mushroom bay a konecne jsem ochutnala arak, z krizovek známy jako rýžový likér na čtyři, který tu stoji asi 45 Kč. A není to teda nic pro padavky, ale poradna síla. Dali jsme si každý jeden drink a jízda na skútru po deravych silnicích byla hnedle veselejší.